American cocker spaniel

Vítáme Vás na stránkách zlatého amerického kokršpaněla / Poslední aktualizace 21.6.2010

- na výstavě

Než se dostaneme do osídlené oblasti - města nebo vesnice, kde se akce koná, pokusíme se ještě na klidnějším místě, někde při cestě, psa důkladně vyvenčit. Samozřejmě ho musíme hlídat, aby nezmizel někam za zvěří nebo se neprohnal bodláčím.

Zvládli jsme cestu a teď nás čeká u vstupní brány veterinární kontrola, kde nám většinou po předložení vstupního listu předají nadepsaný posudkový list, diplom, katalog, číslo a někdy i malou pozornost pro psa - na uvítanou. Jak dlouho trvá přejímka psů nebo kdy začíná posuzování už víme z propozic, kde je uveden program a někdy tam také bývá napsáno, kdo bude našeho psa posuzovat - tedy jména rozhodčích (změna však bývá vyhrazena).

V katalogu nebo na tabuli s rozpisem si zjistíme číslo kruhu, případně jeho umístění - záleží na velikosti výstavy. Počítáme s tím, že kruh může být umístěný venku i v hale a hlavně v ní to může být pro psa stresující prostředí - vše se tam více ozývá. Našeho nováčka to může vyvést z konceptu tak, že nebude schopen se předvést. To je jedno z rizik větších výstav. Ihned se vydáme na určené místo. Na tabuli umístěné u vstupu do kruhu si najdeme, kdy bude naše plemeno posuzované a u vyšších typů pak i časový rozvrh. Podle toho se také dále zařídíme. Měli bychom psa vyvenčit a potom si najít klidné místo u kruhu, kde budeme vidět na vystavované psy a uslyšíme volání vedoucího kruhu. V lepším případě pak komentář rozhodčího k předvedenému psu. Ti, kteří psa na výstavě doupravují si musí zjistit, kde je možné si postavit stůl. Pokud jsme to neudělali doteď, tak dáme psu napít a dopřejeme mu krátký odpočinek. Záleží na tom, kolik času máme do posuzování. Také si připevníme na viditelné místo číslo a psovi nejlépe na horní konec vodítka, aby ho nerušilo.

Než nás zavolají do kruhu, musíme psa náležitě "probudit". Záleží na jeho povaze a temperamentu, jak dlouhou dobu budeme potřebovat. Rychle se s ním projdeme. Zkusíme pár jednoduchých cviků nebo si s ním pohrajeme s jeho hračkou, či ho motivujeme pamlskem. Stále sledujeme dění v kruhu. Někteří psi se nemusí dostavit, a tak posuzování může probíhat nečekaně rychle. Vedoucí kruhu naše číslo sice několikrát zavolá, ale pak už se na nikoho nečeká. Stále si musíme připomínat, že ať se bude dít cokoliv, musíme vše brát s nadhledem. Jedná se přece o naše hobby a kvůli tomu, že se pes nepředvedl mu nezkazíme zbytek dne v horším případě života. Někteří vystavovatelé se mohou chovat i velmi netolerantně, ale když pak udělá chybu jejich pes neví, čím by ji zamluvili. Najdou se naopak i takoví, kteří rádi poradí nebo i pomohou.

Jakmile je vyhlášena naše třída a postupně všechna čísla, nastupujeme do kruhu. V něm u zapisovacího stolu předáme průkaz původu s diplomem a posudkovým listem, pokud ho tam už nemají. Potom se zařadíme mezi ostatní podle katalogového čísla. Každý rozhodčí má svůj postup posuzování. Většina jich nejdříve u všech zkontroluje skus, úplnost chrupu, tetovací čísla apod. Už tady se pozná jak jsme trénovali. Nestydíme se psa začátečníka tiše pochválit, pokud prohlídka proběhne bez potíží. Pokud však z nás ucítí nervozitu, může sám znejistět a začít se třeba i bránit. Podle povahy ho buď rychle uklidníme nebo mu přísně domluvíme. Každopádně se nesmíme uchýlit k žádným fyzickým trestům.

Pak rozhodčí zhodnotí pohyb všech psů. Zdá-li se nám pes už teď unavený, povzbudíme ho jeho hračkou, pamlskem a při pohybu ho povzbuzujeme (aby to však neslyšeli všichni kolem). Rozdivočeného psa usměrníme alespoň odpovídajícími příkazy a posuňky - většinou se jedná o štěňata a mladé psy. Někteří rozhodčí to řeší i tak, že nechají tyto divochy ze začátku vyběhat, aby se trochu zklidnili. Zvolíme správný rytmus, aby pes lehce klusal. Pokud je pes před námi příliš blízko, klušeme více u vnějšího okraje. Vedeme ho od sebe na délku lokte a stále ho sledujeme. Po té rozhodčí většinou vyhlásí pořadí a zadá i známky. Jestli se nám navržená známka nelíbí, můžeme ještě včas odstoupit bez posouzení.

Podle čísel pak rozhodčí posoudí každého psa zvlášť. Psa před rozhodčím uvedeme do správného postoje. Předvádíme-li ho volně a nestojí-li zrovna ideálně, nebojíme se s ním obejít malý kroužek a znovu se vrátit na původní místo. Po dobu samotného posuzování by měl stát jak nejlépe umí a relativně v klidu. Jeho pozornost zvýšíme např. tichým "kočička", malou hračkou v dlani nebo pamlskem. Postupujeme tak, abychom nerušili práci rozhodčího. Malá plemena postavíme pokud možno na stůl co nejdříve, abychom je mohli včas upravit do potřebného postoje. Znovu také budeme psa předvádět v pohybu a to tam i zpět nebo do trojúhelníku.

Po posouzení všech psů ve třídě, pak rozhodčí určí pořadí a případně vítěze ( někdy ještě pro správný přehled si nechá všechny psy znovu předvést v pohybu). Při odchodu z kruhu pak dostaneme zpět průkaz původu, posudkový list, diplom s oceněním a stužku či kokardu, jejíž barva odpovídá zadané známce, ocenění nebo získanému titulu.

Ve třídě dorostu:

  • velmi nadějný - žlutá stužka
  • nadějný - bílá

    Ve třídě mladých, otevřené, pracovní, vítězů nebo šampionů, veteránů:
  • výborný - modrá
  • velmi dobrý - červená
  • dobrý - zelená
  • dostatečný - fialová

    Pokud jsme získali nějaké vítězství, zatím se předčasně neradujeme a počítáme raději s tím, že se do kruhu budeme muset i několikrát vrátit, když budeme bojovat o další tituly.

    Pokud náš pes neuspěl, tak, jak jsme si představovali, nemůžeme proti posudku rozhodčího podat protest. To lze jen z formálních důvodů, tedy např. při porušení výstavního řádu (pes je zařazený v jiné třídě, než do které patří). Pokusíme se bez hlasitého komentáře překousnout náš nesouhlas a vzít to sportovně. Je to někdy těžké, zvlášť když se některá konkurence zjevně tváří pobaveně, ale musíme si znovu připomínat - je to jen hra. I na tyto "vystavovatele" jednou dojde. A pokud se nám zdál rozhodčí opravdu zaujatý, příště se zkusíme přihlásit na jiné výstavě k jinému.

    Na větších výstavách pak po posuzování probíhají další soutěže jako např. mladý vystavovatel, nejkrásnější pár nebo soutěž chovatelských skupin (podmínky k přihlášení jsou na běžné přihlášce). Na závěr se pak vybírá nejkrásnější pes skupiny a potom celé výstavy. Pokud máme takového adepta, není jen slušností, ale i povinností zůstat až dokonce výstavy. Někdy je toto upozornění i na přihlášce a svým podpisem tak potvrzujeme, že s těmito podmínkami souhlasíme. Proto musíme počítat s tím, že výstava je záležitost min. na celý den a neplánovat si na zpáteční cestu třeba návštěvu příbuzných.

    Ať už jsme se stali vítězi nebo poraženými, na každé výstavě můžeme získat spoustu nových zkušeností nebo i přátel. Záleží jen na nás, jak tuto akci zhodnotíme.